Březen 2011

Pěstování bylinek pro "bytové lenivce"

30. března 2011 v 23:44 | Ruchie |  Ostatní
Konečně přichází jaro a s jarem začíná, kromě přírody, ožívat také početná skupina národa zvaná záhradkáři. Přestože jsem zahradničení nikdy neholdovala, i já jsem se zhruba před týdnem přistihla, jak běhám v Hornbachu a jemu podobných obchodech a nakupuju truhlíky, hlínu a semínka. Zlákala mě totiž představa mít doma čerstvé bylinky a užívat si jejich skvělé chuti v salátech, omáčkách a jiných dobrotách.


Marocké placky s olivami

28. března 2011 v 17:00 | Daji |  Zapečené v troubě
Zatiaľ čo Ruchie robila muffiny, ja som rozmýšľal nad tým, aké pečivo upiecť. Knižka, ktorú som dostal na meniny od Ruchie - tak síce obsahuje veľa receptov - ale veľmi veľa z nich vyžaduje pečenie na pizza kameni, ktorý je momentálne na ceste. Najlepšie mi pripadali Marocké placky s olivami, nielen preto že sa nemuseli piecť na kameni.


Muffiny: Pokus č.1 - základní recept

27. března 2011 v 13:22 | Ruchie |  Moučníky a dezerty
Zdá se, že jsem propadla další sladkosti - muffinům. Jsou jednoduché, variabilní a moc dobré. Jako něco malého na zub k čaji nebo ke kávě jsou podle mě ideální. Přesto jsem je teď pekla poprvé.


Palačinkový minidort

25. března 2011 v 19:40 | Ruchie |  Moučníky a dezerty
Co uděláte, když jste sami doma, chcete oslavit narozeniny dortem, v lednici a ve spíži máte jen základní suroviny a milujete palačinky? Upečete si palačinkový dortík!


Rozmnožte si jogurt

24. března 2011 v 20:00 | Ruchie |  Něco na svačinu

Věděli jste, že jogurt si velmi lehce můžete vyrobit i doma? Přesněji ne přímo vyrobit, ale rozmnožit. Stačí vám k tomu plnotučné mléko a kelímek "živého" bílého jogurtu. Mléko zahřejete téměř na bod varu a odstavíte. Když má teplotu těla, přidáte jogurt a necháte v pokojové teplotě pár hodin stát. Někdo uvádí, že se má celá miska zabalit do ručníku, jiný zas, že by se miska měla položit na radiátor. My jsme na půl litr mléka dali jeden malý kelímek jogurtu, večer jsme to dali k radiátoru a druhý den jsme měli jogurt. S marmeládou z černého rybízu to byla skvělá snídaně.

A jak jsme na to přišli? Prvotním popudem byl Jamie Oliver, ovšem v jeho pořadu bylo uvedeno, že se má budoucí jogurt dát hned do chladničky. Když jsme to zkoušeli, tak to nevyšlo a začali jsme hledat jinde. Nakonec nám pomohli Dajiho kamarád a pan Google. Opravdu to potřebuje trochu tepla, aby jogurt mohl pracovat.

Kokosové placky s chilli fazolemi

24. března 2011 v 0:48 | Ruchie
Možná jste si všimli, že minulý příspěvek jsem nepsala já, ale jistý Daji. Daji je můj milovaný přítel a protože jsem se musela věnovat přípravě prezentace do angličtiny, tak napsal příspěvek místo mě. Myslím, že mu to šlo docela dobře. Vzhledem k tomu, že taky moc rád vaří a peče, tak asi ještě v budoucnu pár článků napíše.

Ale teď k dnešnímu příspěvku. Protože je Daji vlastním jménem Jozef a měl v sobotu svátek, koupila jsem mu drobnou knížku s názvem 500 pizzy, chleby a placky (v češtině to zní divně, originální název zní 500 pizzas & flatbreads). Rád totiž zkouší péct chleby a různé druhy pečiva (jak jste si mohli všimnout na minulém příspěvku). No a z této knížky pochází recept na kokosové placky rótí, původem prý ze Srí Lanky.


Francúzska bageta

20. března 2011 v 23:41 | Daji |  Zapečené v troubě
Pred pár rokmi výraz "čerstvé" znamenal pečivo upečené o štvrtej ráno v pekárni vo vedľajšej dedine, takže v čase keď sa zákazníkovi dostalo na stôl, tak už bolo dávno studené. Pekárne v obchoďákoch typu Kaufland dali čerstvosti nový rozmer - pri troche šťastia ste dostali skutočne horúce čerstvo upečené chrumkavé pečivo. Najvyšším stupňom čerstvosti je upiecť si ten svoj kúsok pečivka doma.... napríklad bagetu, ktorá nie je moc náročná na prípravu.

Množstvá sú na 2 ks bagety - ja som urobil 4 kusy (tj. dal som dvojnásobok zo všetkého):
  • 210 - 235 ml vlažnej vody
  • 340 g hladkej múky
  • jedna polievková lyžica bieleho cukru
  • čajová lyžička soli
  • 6 g instantného droždia (práškového, v sáčku, už sa dá zohnať aj u nás)


Nákupy s netradiční příchutí

17. března 2011 v 20:23 | Ruchie |  Ostatní
Před pár dny jsme se s přítelem rozhodli, že vyrazíme na nákupy do Olympie a do Avionu. A to jsme ani netušili, na co tam narazíme. Dokonce jsem se museli o dva dny později vrátit, protože nám několik věcí nedalo spát.

Už delší dobu jsem se chtěla podívat do brněnského Marks&Spencer, konkrétně do oddělení potravin. Spíš bych měla napsat do "koutku" s potravinami, protože je to opravdu stísněný prostor. Přesto jsme tam nad několika kousky téměř slintali. Naan bread, citrónový krém a jiné dobroty na nás volali z regálů. Nakonec jsme si však odnesli marmeládu z rebarbory a zázvoru. Tato (pro nás) velmi zvláštní kombinace slibovala zajímavý chuťový zážitek.

Pár metrů od prodejny Marks&Spencer nás čekal jiný, o poznání menší obchůdek. Nabízel nejrůznější čokolády a tak jsme nemohli odolat. Náš původní záměr byl "jenom se podívat", ovšem odcházeli jsme s čokoládou s příchutí levandule a s belgickou pralinkou s pomerančem.


Domácí bageta s hummusem

14. března 2011 v 14:22 | Ruchie |  Něco na svačinu

Je mi jasné, že hodně Čechů si spojuje slovo humus s něčím, co jim nechutná. Ale co takhle hummus (nebo také hummous)? Nebojte, není to nic špatného, spíše naopak. Za zdánlivě zvláštním názvem se skrývá výborná a zdravá pomazánka z cizrny.


Zapečené žampiony

11. března 2011 v 21:59 | Ruchie |  Zapečené v troubě
Jak jsem slíbila, dávám si na chvíli od moučníků pauzu (ale ne na dlouho, čekám brzy návštěvu).

Je pátek, před námi konečně více-méně volný víkend. Tak jsem se rozhodla udělat na večeři něco dobrého a hlavně něco, co jsem ještě nezkoušela. Asi před týdnem jsem koupila dvě hezké zapékací misky, takže volba padla na zapečené žampiony podle receptu z únorového čísla časopisu Gurmet. Recept to byl jednoduchý a suroviny lehce dostupné a nepříliš drahé.


Anglická verze Mlsného blogu

11. března 2011 v 10:10 | Ruchie |  Ostatní
Rozhodla jsem se, že začnu dělat něco se svojí angličtinou. Částečně mě k tomu donutila škola, kde mám angličtinu povinně, částečně jsem si říkala, že by nebylo na škodu dorozumět se i s cizinci a koukat na své oblíbené seriály i bez titulků. A taky rozumět všem těm úžasným blogům a receptům, které na internetu v angličtině jsou. Tolik dobrot, tolik různých chutí, které bych mohla vytvořit, kdybych nebyla líná to překládat. Docela tomu rozumím, ale když dojde na přesný postup, už si musím vzít na pomoc slovník a to se mi většinou nechce.
Takže, abych to zkrátila. Rozhodla jsem se naučit výborně anglicky. A nejenom pasivně, potřebuju angličtinu také aktivně používat. Abych se v ní co nejvíc procvičila, začínám tvořit i anglickou verzi Mlsného blogu, kterou najdete na daintytooth.blogspot.com. Půjde to trochu pomaleji (zvlášť teď když mám namožené pravé zápěstí a celkem to při psaní bolí - beztak to mám z toho ručního šlehání a míchání), ale budu se snažit. So wait for me, English-speaking world, I'm coming.

Makrónková katastrofa s čokoládovým a citrónovým krémem

9. března 2011 v 9:00 | Ruchie |  Moučníky a dezerty
Dnes jsem absolvovala první pokus o dokonalé "macarons". Vytáhla jsem zbraně (šlehač a vařečku) a vrhla se do boje, který však skončil tragickým neúspěchem. Z asi třiceti makrónek jich přežilo přibližně pět. Ale protože jsem v článku o sachru přesvědčeně tvrdila, že zachránit se dá téměř všechno, jen tak jsem se nevzdala.

Celé to začalo celkem nevinně. Prostudovala jsem si docela hodně receptů, abych se vyhla nejčastějším chybám a s vírou, že "to přece zvládnu" jsem se pustila do přípravy. Suroviny byly takovéto:

3 bílky
50 g cukru krupice
200 g cukru moučka
110 g mandlové mouky (velmi najemno namletých mandlí)

Sníh s krupicovým cukrem jsem si vyšlehala ručně metličkou, ve snaze zabránit přešlehání. Sníh totiž neměl být úplně tuhý jako když ho šleháte elektrickým šlehačem. Mám však dojem, že se mi to stejně povedlo mírně přešlehat a že té bílkové hmoty bylo málo, protože vajíčka jsem měla trochu menší. Mandlovou mouku jsem smíchala s cukrem, přidala k bílkům a pečlivě promíchala. Těsto však bylo přesto hustější než by mělo. No už se nedalo nic dělat. Naplnila jsem silnější igelitový pytlík hmotou, ustřihla jsem špičku a začala tvořit "kolečka" na pečící papír. No, asi si budu muset pořídit cukrářský sáček. Ty patvary, které ze sáčku lezly se mi moc nezamlouvaly. Ale to bylo způsobeno také hustým těstem a mojí nezkušeností. Ostatně, hustotu i tvar můžete posoudit sami:



Kolečka na druhém plechu jsem ještě posypala zeleným čajem matcha. Po zhruba 45 minutách (macarons se mají nechat 30-60 minut nechat odležet) jsem je dala péct na 160°C přibližně na 10 minut.

A jak to dopadlo? No, většina byla popraskaná a všechny byly jaksi lepivé, i po vychladnutí. Na chuť docela dobré, ale vypadali nevábně. Pouze několik málo kousků se dalo s přimhouřením obou očí pokládat za dobré. V první chvíli jsem tak nějak netušila, co s tím budu dělat. Začala jsem teda připravovat krém a zatímco makrónky pomalu vychládaly, přemýšlela jsem, jak tu katastrofu napravit.

Jak jsem se už zmínila, makrónky byly uvnitř celkem lepivé. V kombinaci s čokoládovým krémem (čokoláda se smetanou) mi přišli docela fádní. V ledničce jsem ale objevila polovinu citrónu a tak jsem udělala ještě malé množství kyselkavého krému (citrónová šťáva, cukr, smetana), který výborně makrónky oživil. Výsledná chuť byla tedy více než uspokojivá.

Trochu mě ale mrzelo, že se to týkalo pouze několika málo kousků a tak jsem začala přemýšlet, co udělat s tím zbytkem. Nakonec jsem je rozdrobila do skleniček, přidala jsem k tomu oba krémy a vyjídali jsme lžičkou.


Takže nakonec byla původní hrůza jakž-takž opravena a těším se na další pokus, kde zužitkuji nově nabyté poznatky a budu doufat, že se ty krásné macarons konečně povedou.

Cheesecake z ricotty s pomerančovou omáčkou

7. března 2011 v 21:55 | Ruchie |  Moučníky a dezerty

Tak konečně je to za mnou. Můj první (a určitě ne poslední) cheesecake. Ta lákavá pochoutka, která na mě vyskakovala skoro ze všech blogů o jídle, teď leží o pár metrů dál v lednici. Přesněji řečeno, v lednici leží už jen polovina. Ještě včera večer totiž zmizela čtvrtina a dnes ráno druhá.


Banánovo-kokosový chlebíček

5. března 2011 v 12:35 | Ruchie
Vím, že jsem slíbila cheesecake, ale ten budu péct až zítra, takže dřív než v pondělí večer se tu neobjeví. Zatím tady mám jinou pochoutku. Zase moučník. Ano, zdá se, že jsem naprosto podlehla pečení moučníků. Ale nebojte, už plánuju článek o něčem lehčím a zdravějším.

Avšak přejděme k tomu chlebíčku. Našla jsem recept v jednom reklamním časopisu, který v Albertu rozdávají zadarmo při pokladnách, ovšem všechny ingredience mi tam jaksi "neseděly", tak jsem je vynechala a naopak jiné jsem přidala. A výsledek? Jemný, jakoby bábovkový chlebíček s úžasně jemnou banánovou vůní i chutí, s nevtíravým závanem kokosu, který banán velmi dobře doplňuje.

Bento - japonské umění... krásných svačin?

4. března 2011 v 18:59 | Ruchie |  Ostatní
Kdo jste o bentu ještě nikdy neslyšeli, tak se asi divíte, co to je zač. Cože, krásné svačiny? Ano! Jak většina lidí ví, Japonci jsou perfekcionalisti. A taky neuvěřitelní hračičkové.

Napadlo vás někdy, že vaše svačiny můžou vypadat i jinak než chleba se sýrem nebo šunkou zabalený v papírovém ubrousku nebo bageta z bufetu? Že můžete mít lákavě vyhlížející svačinku, která jakoby říkala "ochutnej mě"? Možná byste namítli, že na nic víc než je ten chleba se sýrem nemáte večer čas. Ale estetická svačina nemusí být nutně náročná.